Tělo se vyvinulo před dvěma sta tisíci lety, ale bohužel biologická evoluce neudrží krok se společenskou evolucí. Neustálý tlak okolo nás má svou daň v podobě našeho zdraví, a zálěží na nás, jak se s aktuální situací vyrovnáme. Současná situace nám klade výzvy, kterým naše tělo nebylo původně přizpůsobeno. I když se situace změnily, naše tělo stále reaguje podobně jako před dvěma sta tisíci lety. To znamená, že náš organismus vnímá stres, kterému čelíme.
V dnešním článku se budeme věnovat tématu digitálního minimalismu, někdy také nazývaného „digitální detox“. Nejde o to, abych vám zbytečně vtloukala do hlavy trendy, ale spíše chci sdílet své úsilí o to, jak se co nejvíce snažím omezit svůj čas strávený na sociálních sítích a před obrazovkou telefonu nebo počítače.
Hlavním důvodem, proč toto téma probíráme, jsou mé vlastní zkušenosti. Jsem člověk, který většinu své práce vykonává online a pracuje převážně s telefonem a sociálními sítěmi. Tato skutečnost mě vedla k tomu, abych se zamyslela nad tím, jak naše tělo reaguje na současné digitální prostředí. Často se nacházíme v nesouladu, což se projevuje různými zdravotními problémy, jako jsou bolesti zad, svalové napětí, oční potíže či poruchy spánku. To vše může ovlivnit naše celkové zdraví.
Zde se tedy pokusím stručně a jasně sdělit, jak můžeme omezit čas strávený před obrazovkou a využívat digitální technologie zodpovědně.
Ráda bych vám nyní poskytla několik praktických rad, tipů a doporučení, které vycházejí z mé vlastní zkušenosti. Můj proces uvědomění začal, když jsem byla v Chicagu a začala jsem si uvědomovat, že trávím příliš mnoho času na sociálních sítích, psaním zpráv a interakcí s mnoha lidmi. Zjistila jsem, že se můj čas na sociálních sítích zvětšil, což mě začalo znepokojovat.
Během toho období, které trvalo asi pět měsíců nebo půl roku, jsem byla nucena pracovat z domova a zjistila jsem, že trávím příliš mnoho času před obrazovkou. Tato intenzivní práce s digitálním světem začala ovlivňovat mé fyzické, emocionální a duševní zdraví.
Poté jsem natočila epizodu podcastu na téma úzkosti, a myslím si, že jsem v ní mnohokrát vysvětlila, proč se tyto problémy vůbec objevují. Snažila jsem se ukázat spojitost mezi tím, jak trávím čas před obrazovkou a mým duševním stavem. V té době jsem se pokoušela omezit svůj čas strávený na sociálních sítích, s telefonem a před počítačem.
Nyní jsou to dva roky od té doby, a musím říct, že se cítím mnohem lépe než tehdy, když jsem byl závislá na digitálních nástrojích. Neříkám, že jsem to zvládla na sto procent, ale cítím, že jsem se od těchto technologií více oddělila. Snažila jsem se trávit méně času na sociálních médiích, s telefonem a před obrazovkou. Snažila jsem se více věnovat čas sama sobě.
V roce 2020 jsem se ocitla ve zvláštní situaci, kdy se propojení na sociálních sítích stalo ještě důležitějším. Bylo třeba udržovat spojení s lidmi, protože se děly věci, které nám bránily v osobním setkávání. To vedlo k tomu, že jsem trávila ještě více času na sociálních sítích.
Začala jsem si uvědomovat, jak jsem v průběhu svého růstu a rozvoje ztratila kontakt sama se sebou. Moje práce se stala náročnější, a stále jsem se necítila dobře. To se začalo zhoršovat před rokem v létě, kdy jsem si uvědomila, že nemám dostatek volného času, abych se věnovala sobě samé.
Ačkoli jsem se snažila pracovat efektivněji a vydělávat více peněz, stále jsem pracovala více a cítila se stále stresovanější. Přestože jsem věnovala více času práci, nebyla jsem tak efektivní, jak jsem si představovala. Pochopila jsem, že jsem do svého života vtáhla mnoho stresu a část toho, co jsem dělala, nemělo smysl. Měla jsem pocit, že jsem se oddálila od svých původních cílů a že jsem se nesoustředila na to, co jsem si skutečně přála.
Následně jsem začala pozorovat, že i když jsem dokončila určitý projekt nebo splnila úkol, nebyla jsem z toho nadšená. Chyběla mi radost a vnitřní uspokojení. Začala jsem ztrácet smysl toho, proč vlastně dělám to, co dělám. Když jsem chtěla najít něco mimo obrazovku, uvědomila jsem si, že nevím, co by to mělo být, protože jsem svou práci spojovala tak úzce s digitálními světem. Myslela jsem si, že pouze prostřednictvím těchto technologií mohu mít vliv, pomáhat lidem a komunikovat s nimi. Cítila jsem, že pokud nepoužiji instagram, nedělám svou práci.
Tyto rozpory ve mně začaly růst a uvědomila jsem si, že budu potřebovat čas, abych si to vše urovnala. Nebyly okamžité odpovědi a i dnes si myslím, že nemám všechny odpovědi. Nicméně jsem dosáhla určitého pokroku a udělala jsem několik drastických kroků. Chci se o tyto kroky s vámi podělit, protože si myslím, že když podnikáte, máte firmu, nebo jste na sociálních sítích aktivní, může to být pro vás užitečné.
Snažím se nyní aktivně řešit tento problém, protože mám pocit, že to není cesta, kterou chci dál jít. Inspirací pro mě byly i některé myšlenky sdílené s ostatními lidmi. Dalším impulsem byl jeden z dokumentů na Netflixu, konkrétně „The Social Dilemma„. Jedná se o skvělý dokument, který bych určitě doporučila zhlédnout, pokud máte možnost, a pokud není dostupný na Netflixu, tak ho možná najdete i jinde.
Velmi mě zajímají sociální sítě a jejich nastavení, a co se vlastně děje, když je používáme.
Byla jsem opravdu ohromena tím, jak málo víme o tom, co se na sociálních sítích děje a co sami sdílíme. Bylo mi nejasné, proč nedokážu odložit telefon a často se do něj ponořím, pouhým stiskem tlačítka. Až po přečtení knihy o digitálním světě a zhlédnutí zmíněného dokumentu na Netflixu jsem si uvědomila, jak důležité je toto téma a jaký vliv má na naši psychiku a chování.
Osoba, která nepoužívá sociální média v sociálním smyslu, tráví na internetu asi 2 až 3 hodiny denně. To může být stále považováno za velmi dobrý čas, zejména pokud to souvisí s prací. Na začátku své cesty jsem měla potíže s tím, abych si tuto činnost kontrolovala, ale nyní jsem se rozhodla, že je načase udělat změnu.
Moc se mi líbí myšlenka, kterou autor aplikace ZenScreen vyjádřil v jednom článku. Ukazuje, jak potravinářský průmysl využívá naše slabosti, jako jsou touha po sladkém a tučném jídle, aby nás přivedl k nadměrnému konzumu fast foodů a zpracovaných potravin, které chutnají velmi dobře. Tyto potraviny často obsahují kombinaci tuků, cukru a soli, což nám chutná, protože naše tělo je přirozeně náchylné ke kalorickým potravinám. Moderní doba nám dává snadný přístup k těmto lahůdkám, a technologický průmysl dělá totéž.
Navíc technologický průmysl nás podněcuje, abychom neustále klikali na tlačítka „lajk“ a sdíleli obsah, protože toužíme po nových informacích a chceme být neustále informováni o tom, co se děje v našem okolí. Rovněž máme tendenci sdílet osobní informace s ostatními lidmi a vyjadřovat se na různá témata, což nás uspokojuje.
Máme pocit, že musíme být vždy pro své přátele k dispozici. To je důsledek vlivu těchto technologií, kterým podléháme, protože chceme být sociální a nezůstat pozadu. Rozumím, že toto je realita, a kvůli tomu jsem si uvědomila, že jde o boj, který se nesnažím jen vyhrát, ale také ho řídit. Chci to zejména pro nás všechny, abychom mohli mít kontrolu nad tím, jak sociální sítě ovlivňují naše životy. Uvědomila jsem si, že jde o nerovný a nespravedlivý boj, kterému každý den čelíme, když držíme telefon nebo strávíme hodiny před obrazovkou sledováním sitcomů, sociálních sítí nebo pracujeme na telefonu. Jsme neustále zahlceni informacemi, ačkoli potřebujeme pracovat na něčem jiném.
Sociální sítě provádějí mnoho činností, které ovlivňují naše interakce na platformě. Když dáme „like“ nějakému obsahu, sdílíme ho, komentujeme, připojíme se k určitým skupinám nebo označíme obsah jako „líbí se nám“, to vše přispívá k tomu, že aplikace shromažďuje a zpracovává velké množství dat, která nám mohou dát dojem, že používání těchto sociálních sítí je zdarma a výhodné.
Nicméně, existuje skrytá cena, kterou platíme za to, že používáme tyto sociální sítě „zdarma“. Tato cena je v podstatě náš čas a naše osobní data. Aplikace neustále sbírají data o nás, sledují, jak často a jak dlouho používáme aplikaci, s kým interagujeme, co sdílíme a jaké máme myšlenky. Tyto data jsou důležitá pro provozovatele sociálních sítí, aby mohli lépe porozumět našemu chování a preferencím.
Na základě těchto dat jsou vytvářeny algoritmy, které následně ovlivňují obsah, který vidíme na hlavních stránkách sociálních sítích. Tyto algoritmy se snaží udržet náš zájem a zapojení, a to tak, že nám prezentují obsah, který bude pravděpodobně nejvíce zajímavý.
Celý tento proces ukazuje, jak jsme závislí na sociálních sítích a jak naše chování a data jsou neustále analyzovány. Nejde jen o algoritmy, které rozhodují, jaký obsah tam budeme mít, ale také o to, jak se aplikace snaží získat naši pozornost a čas.
Lidé, kteří stojí za vývojem těchto platforem, jsou odborníci a rozumí tomu, jak vytvářet návykové systémy a procesy. Jsou dobří v tom, jak využít psychologické procesy v našem mozku.
Tento boj není pouze o tom, že bychom šli proti lidskosti, ale spíše o tom, že podobně jako v potravinářském průmyslu, i v technologickém průmyslu, se snaží využít naše psychologické reakce a chování pro svůj prospěch. Je důležité si to uvědomit a hledat způsoby, jak si udržet kontrolu nad tím, jak používáme sociální média.
Měly bychom si uvědomit, že i když jsou tyto věci snadno dostupné a na dosah ruky, naše rozhodnutí je pro nás škodlivé.
Zdraví dnešního člověka už není jen o fyzickém cvičení, stravování a životním stylu, ale také o našem duševním a emočním zdraví. Musíme si být vědomi toho, jaký vliv mají sociální média a nadměrné používání elektroniky na naši duševní pohodu. Ochrana našeho duševního a emočního zdraví je klíčová, zejména v dnešní době, která může být náročná a stresující. Je důležité najít rovnováhu mezi digitálním světem a péčí o naše duševní zdraví.
Je důležité najít harmonii mezi tím, jak naše tělo funguje po tisíce let a moderní technologií, kterou jsme vytvořili, abychom si usnadnili život. Vytváření nových technologií a inovací není samo o sobě špatné, ale je nezbytné mít vědomí hranic a vědět, kdy a jak je používat. Nejde o to zcela se zříci sociálních sítí nebo moderních technologií, ale o to, jak je používat zodpovědně a nezneužívat je.
Rozhodla jsem se jít směrem digitálního minimalismu, což znamená, že se pokouším omezit nadměrné používání digitálních technologií a sociálních médií a uvědomuji si, jak tyto nástroje ovlivňují můj život.
Tím, že jdu tímto směrem, se snažím najít rovnováhu mezi moderní technologií a osobním zdravím a pohodou. Je to krok směrem k vědomějšímu a zdravějšímu využívání digitálního světa.
Digitální minimalismus představuje alternativní způsob používání moderních technologií, kdy se zaměřujeme na omezený počet konkrétních aktivit nebo nástrojů, které jsou pro nás skutečně důležité. To znamená, že selektivně vybíráme, na co se zaměříme a na co budeme v digitálním světě trávit svůj čas. Hlavním cílem je posílit kvalitu našeho života a minimalizovat negativní vlivy digitálních technologií.
Digitální minimalismus neznamená úplné odříznutí od sociálních sítí a moderních technologií, ale spíše výběr těch, které nám přinášejí skutečnou hodnotu. Každý člověk má odlišné potřeby a preference, a proto by měl tento přístup respektovat individualitu. To může zahrnovat omezování času stráveného na sociálních sítích, vybírání specifických aplikací, které slouží našim konkrétním cílům.
Hlavním cílem digitálního minimalismu je využít moderní technologie ve prospěch osobního rozvoje a pohodlí, aniž bychom se stali závislými na zbytečných nebo nezdravých digitálních zvyklostech. Je to způsob, jak se postavit digitálnímu světu s uvědoměním a odpovědností.
Zmiňovaný digitální minimalismus či 30 denní pauza od technologií jsou výborným způsobem, jak najít rovnováhu. Přestávka od sociálních médií a omezení času stráveného na obrazovce může pomoci obnovit duševní rovnováhu a zaměřit se na to, co je pro vás opravdu důležité. Je to skvělý krok k tomu, abyste zůstali vedeni svými cíli a udrželi si kontrolu nad tím, jak moderní technologie ovlivňují váš život.
Mějte na paměti, že každý člověk může mít odlišné potřeby a je důležité najít to, co funguje vám. Pokračujte ve svém úsilí najít rovnováhu a užívejte si výhody moderního světa, aniž byste se stali závislými.
Pokud chcete co nejvíce využít svůj čas pro sebe a minimalizovat zbytečné aktivity, můžete zvážit několik kroků.
Například můžete odinstalovat nepotřebné aplikace, odhlásit se z některých sociálních sítí a omezit používání mobilních zařízení. Můžete také stanovit denní limit pro používání konkrétní aplikace. To vám pomůže efektivněji spravovat svůj čas a snížit závislost.
Během této doby můžete objevovat nové aktivity, které vás baví, a věnovat se činnostem, které mají pro vás smysl. Můžete díky tomu objevit nové zájmy a třeba se vrátit k četbě knih, které jste dosud nestihli přečíst.
Osobně si užívám nyní čtení knih a přípravu výborného jídla. Občas si ráda udělám čas na procházku bez podcastu a nebo si vyberu podcasty, které mě opravdu zajímají. Uvědomila jsem si, že mohu trávit více času s lidmi, jako je Honza, a tento společný čas je mnohem kvalitnější. Cítím se více přítomna a uvědomělá. Tato změna mi poskytla více času pro vlastní učení a pro zamyšlení se nad tím, co chci dělat a jaká chci být v budoucnosti.
Po těch pár dnech detoxu od sociálních sítí můžete provést zhodnocení toho, jak jste zvládli omezení, které jste si dali. Zkoumejte, co fungovalo a co ne. Zjistíte, které aplikace jsou pro vás zbytečné a můžete je úplně odstranit. Některé aplikace budete možná potřebovat a budete je používat dále, zatímco jiné můžete omezit ještě více. Určete si priority a nechte si jen ty aplikace, které jsou pro vás skutečně důležité.
Z podcastu #74